Liebster blog award od Lillen A. Blake

31. října 2013 v 12:15 | Aranis
Ahoj,to jsem se ozvala po hodně dlouhé době :D. Asi si budete muset zvyknout,ale já vážně nestíhám. Už je konec druhého měsíce školy a já se asi ještě nezastavila.Každopádně se to pokusím na pravit. A tady je tedy dněšní článek :D

1. Miluji psy
2. Škola mi nevadí
3. Poslouchám Taylor Swift
4. Moje oblíbená činost je psaní, čtení, kreslení
5. Dělám atletiku
6. Bojím se pavouků a hadů
7. Moje nejoblíbenější barva je modrá
8. Pořád sleduji Gympl
9. Má oblíbená knížka je Pýcha a předsudek, Dům u nemocnice a Hvězdy nám nepřály
10. Nechápu, proč je vždycky tak těžký vymyslet tu poslední informaci

1, Až mi bude 18, přála bych si.....(doplň)
2, Jednou bych chtěla navštívit....(doplň)
3, Vyber: a, jednorožec b, kentaur c, pegas
4, Oblíbený citát/ hláška....
5, Nejstupidnější postava z nějaké knihy....
6, Jsi slavná a úspěšná spisovatelka, jakou radu by jsi dala začínajícím pisálkům?
7, Mléčná, hořká nebo bílá čokoláda? Po případně oblíbená značka...
8, Na svých přátelích si vážím nejvíce vážím....(doplň vlastnost)
9, Co je podle tebe v dnešním světě nejcennější?
10, Věc, cit, vlastnost, schopnost, kterou bych si přála ze všechno nejvíc mít je....

1. Dostat se na vysokou a pak mít svou rodinu, psa a dobrou práci
2. Jednoznačně Itálii a asi NY
3. a) -ale nejradši asi pegasojednorožce
4. A já jsem se zamilovala, jako když člověk usíná. Pomalu a pak najednou docela...
5. To fakt nwn, třeba.......asi Isgrael(je tam z nebo s?)
6. Že mají psát, to co cítí a do článků mají dát sami sebe( on to asi nikdo nepochopí, ale nevadí :D)
7. Bílá :D (je to čokoláda, ať si každý říká, co chce)
8. Že se umí se mnou smát
9. Láska a rodina
10. Chtěla bych umět kouzlit (něco jko Aranis)

A teď mých deset otázek:

1. Četla knihu Hvězdy nám nepřály?Pokud ano, co si o ní myslíš?
2. Sleduješ Gympl?
3.Vadí ti (popravdě) škola?
4.Máš troje dveře: Láska Štěstí Peníze
Které otevřeš?
5. Tvá oblíbená knížka?
6. Jaký druh písniček posloucháš nejraději (pomalé, smutné, veselé, rychlé,něco mezi)?
7.Jakou knihu jsi poprvé sama přečetla? Líbila se ti?
8. Kde bys radši žila: ve své povídce(pokud nějakou píšeš :D) nebo v povídce či knize(příběhu) někoho jiného?
9. Polární nebo trpický pás?( neříkej mírný :P)
10. Co si o mně myslíš?

Nominace:
Amanda
Majkí
Parala
Keira
MoniQue

Aranis :D
PS: pro jistotu se na nějakou dobu loučím :D



 

Den 12.Kniha, která nejvíce připomíná tvůj život

24. srpna 2013 v 10:13 | Aranis |  30 days book challenge
Ahoj, toto je přednastavený článek,protože jak se znám nebudu mít moc času ani chutě,takže aby to tu zase nechcíplo :D

Co se týče tohoto tématu,nejsem z něj nadšená, i když je lepší než některé ostatní. Upřímně,která kniha se podopá vašemu životu? Mému teda žádná,takže, tady ode mne asi žádnou knihu neuvidíte :D

PS: přidána kapitola k DL :D

Den 11. Kniha od tvého oblíbeného autora

23. srpna 2013 v 21:52 | Aranis |  30 days book challenge
Ahoj, tak schválně koho teď překvapí,že když jsem si přečetla Pýchu a předsudek, zamilovala jsem se do knih od Jane Austenové. Má je strašně pěkné, i když někdo o nich říká,že jsou moc sladké, mě se líbí,ale jelikož si chci Pýchu a přesduek nechat na jiný den-alespoň doufám, tak sem dávám knihu...¨

Mansfieldské panství


Anotace

Mansfieldské panství má všechny potřebné atributy úspěšného románu - spletitý barvitý příběh plný plasticky vylíčených postav, vrcholící šťastným koncem. Hlavní hrdinka Fanny Priceová se v útlém věku ocitá jako chudá příbuzná na Mansfieldu v rodině své lépe situované tety a strýce. Venkovské sídlo žije svým vlastním rytmem a všedními událostmi, jež jsou v celospolečenském měřítku jistě zanedbatelné, ale pro aktéry příběhu vrcholně důležité - ať už je to ples, návštěva nebo něčí nemoc. Fanny dozrává v osobnost, která se i v prostředí sešněrovaném konvencemi dokáže držet svých zásad a ideálů, a proto získá lásku, v niž vlastně neměla doufat…

Můj názor

Tuto knihu mám velmi ráda, je hezká a má takový polonečekaný konec.Na jednu stranu mi vadí,že...ehm...já zapomněla,co jsem chtěla říct-chvíli počkejte,možná se k tomu později dostanu :D...
JO!Už asi vím,takže:...,že to bylo trošku podobné Pýše(tu jsem četla jako první) a bála jsem se, že bude mít stejný konec, což se tak naštěstí nestalo. A na druhou stranu je to velmi čtivě napsané a příběh s postavami je nádherný, Fanny jsem si velmi oblíbila, co se týče povahy :D, a knihu velmi doporučuji,i když kluci by v ní asi zálibu nenašli...


Vaše Aranis :D
 


11.kapitola 1/2

19. srpna 2013 v 16:41 | Aranis |  Duhová láska
Ahoj,takže po čtyřech pěti měsících další kapitola,takže pochybuji,že si ještě něco pamatujete. O prázdninách nemám vůbec čas nebo chuť, ale i tak tady máte tu kapitolu :D.


Vzbudilo ji polechtání teplých letních slunečních paprsků na tváři.S úsměvem otevřela oči.Tak radostně už dlouho nevstávala.V minulých dnech to bylo spíše samé utrpení,samá bázeň.Navíc spala vé svém domě,ve své posteli,ve svém domově a to ji nemohlo nic vynahradit.Cítila se v bezpečí.navíc tu sním byl on.najenou nechápala,proč na něj byla tak..............tak zlá.Vždyť jí už několikrát zachránil život a ona mu ani nepoděkovala.Tato krutá pravda už jen ji samotnou velmi zasáhla.A to si ji sama zavinila.Musím to napravit!Hned!Vyskočila z postele,do níž ani nevěděla,jak se dostala.Zžejmě ji tam přestala.Poté otevřela dveře pokoje a rozhlédla se.Náhle ji popadla panická hrůza.Nebyl tam.Snad ho nesebrali vojáci.Prosím je to ne!
Vyběhla z domu.Vtom si uvědomila,že na sobě má pouze korzet a kraťasy,je bez bot a rozcuhané vlasy jí jen dodávaly děsiví vzhled společně s velkými kruhy pod očima.Jenže teď neměla čas se upravovat.Na jejím vzhledu teď nezáleželo,musím najít Etroela.

Bosýma nohama došlapovala na kamenito-písčitou zem lemovanou čerstvě zelenou trávou,ještě pokrytou ranní rosou,a a kamennými domy,které byly zdobené elfskými vzory a s okny pokrytými květinami.Kolem každého domku se nacházela zahrada, v níž zurčil alespoň malý vodopád.Z toho získávali elfové životní energii.I přes vážnost situace se musela na chvíli zastavit a naslouchat přírodě.Dodalo jí trochu odvahy k dalšímu pátrání.
Pak ho uviděla.Seděla na hrádbách a v klidu se bavil s ostatními elfy.Kdyby věděli,co je zač,nedopadlo by to dobře.Vodní elfové byli příliš hrdí na to,aby přijmuli jiný názor,natož pravdu.Kdyby ho zajali,ztratili by tím naději na záchranu nejen oni ale i ostatní živočichové a elfové všech druhů.

Hlavně klid,uklidňovala sama sebe sebe a s úsměvem vykročila směrem k nim.
,,Etroeli? Můžu s tebou mluvit?'' zavolala na něj. Jenže ten, jakmile ji spatřil, vybuchl smíchy.Ostatní se k němu s radostí přidali. Snažila se zůstat klidná, věděla, že vypadá příšerně. Přesto si zachovala na jemných rtech úsměv, i když jí v očích bylo vidět, jak jí cloumá vzek.
,,Můžeš teda jít za mnou?'' zeptala se znovu a zvhlédla na hradby.
Etroel se přestal nahlas smát ,i když mu pobavený úsměv ze pusy nezmizel, a sekočil dolů.
,,Copak?'' zachechtal se.
,,To si neuvědomuješ, že by tě mohli odhalit?''
,,Klid,vždyť nic neví, byť ani netuší.''
,,Ale mohli by! Musíme si dávat pozor.''
,,Ty s tim naděláš,'' zakroutil očima.
Leinal na něho upřela své čistě modré oči, vekterých byla jasná prosba.
,,Etroeli,prosím,to opravdu není legrace. Oni by to nepochopili. A já nechci, abys skončil ve vazbě.''
,,Neboj se, dávám si pozor. Mají mě za tebe, jestli chápeš, co tím myslím. Dokonce si myslím, že z toho začínám modrat.''
,,Tohle není legrace,'' odsekla mu, i když ji to pobavilo.
,,Tak dobrá. Kam tedy jdeme?''
,,Musíme za Bernem.''
Pozvedl obočí::,, Ty chceš jí t za ochráncem brány do hlavního města vodních elfů v tomto stavu?''
V očích měl veliké pobavení.
,,Co?' Jasně že...'' zasekla se v půli věty. Potom si však uvědomila, jak vypadá. Konečně se upřímně usmále a jemně ho uhodila do paže.
,,Takže jdeme k tobě domů?''
,,Asi jo,'' zazubila se na něj a společně vykročili zpět.

Růže

24. června 2013 v 21:31 | Aranis |  Jednorázovky
Ahoj,zase po dlouhé době sem něco přidává.Sice to není fantasy(všimli jste si toho,co jsem řekla?)ale stejně to je romantické a plné lásky,tak doufám,že se bude líbit.(A komenty pls :D).Mimochodem všimli jste si,jak je to dlouhé?

Seděla v jídelně a nenápadně ho sledovala.Vtom k ní pozvedl oči.Chvíli na sebe vzájemně koukali.potom se rozhlédl kolem,zda se na něj někdo nedívá.když zjistil,že není terčem zvědavých pohledů spolužáků,naznačil jí svýma hnědýma očima,aby vyšla ven z jídelny.Napřed netušila,co jí chce říci,ale pak pochopila.Omluvila se kamarádkám u stolu a zvedla se.Došla ke dveřím a vyklouzla z nich tak,aby si nikdo ničeho nevšiml.Ukryla se na chodbě,která spojovala jídelny dvou škol.Čekala sotva deset sekund,než se na chodbě objevil také on.Rozhlédl,protože ji neviděl,a pak ji uviděl za rohem,jak s nepřítomným výrazem ve tváři kouká do prázdna a přemýšlí.Usmál se a přikročil k ní,zakryl jí rukama oči,až leknutímmálem nadskočila.Potom se otočila a podívala se mu do čí.
,,Co potřebuješ?''zeptala se ho a snažila se dělat,že jí vlastně tak moc nezajímá on ani jeho překvapivá žádost.
,,Vlastně ani nevím,''usmál se,ale v tom úsměvu bylo znát,že vtipkuje.
Tázavě nadzvedla obočí s milým výrazem ve tváři.Byl sice o hodně starší než ona,ale stejně byli skoro stejě vysocí.
,,Ne,''zasmál se, ,,dělám si legraci.''
Otázka v jejích modro-zeleno-šedých očích se ještě zvětšila.A on to viděl.
,,Víš,byl jsem na dovolené a koupil jsem tam tento náramek,''ukázal jí modrý náramek s e zválštním okem,které bylo typické pro tyto oblasti.Začala obávat jeho následující věty a zároveň radoavt.Měla strach,že se jí zeptá,jestli nemá někoho komu by ho mohla dát,že ho koupil omylem.jenže proč by se ptal zrovna jí? Malé holky?
Také však doufala,že...Ne,okřikla se v duchu,to je pitomost!Nedoufej a pak nebudeš zklamaná!
,,Zavři oči a nastav ruku,''řekl jí.
Poslechla ho a ukázala mu rozevřenou dlaň.Cítila,jak se kůž dotýká malý náramek s malými chladnými skleněnými kamínky.
Otevřela zase oči.Pohlédla na svou dlaň.Usmála se.Pohlédla mu do očí.Také se na ni usmál a řekl:,,Měli bychom jít,připadalo by to ostatním divné.jdi první.''
Ukázal rukou mile na dveře a dal jí tím přednost.Poděkovala mu očima a pak se pomylým šťastným krokem vydala zpět na své místo.Věděla,že má své tváře červené jako rudá růže,která představuje lásku...

Vaše Neara

PS:Ano já vím,že jsem se pořád ještě nedokopala k přepsání té kapiotly.Pamatujete si ještě,jak to skončilo?Ja,když to psala,jsem se musela podívat na jméno jednoho vojáka a to jsem to psala-nezabít prosím-11.4. a pak jsem to dopisovala 8.5. :D

Den 10.Kniha,která změnila tvůj život

15. června 2013 v 10:07 | Aranis |  30 days book challenge
ČAU!
Ahoj,je na řadě desátý den:Kniha,která změnila tvůj život.Já nevím,jaká to je kniha.mě změnily knihy PJ a KM ale můj život?Opravdu nevím,takže počítejte s tím,že se tu tyto knihy objeví vícekrát :D

Záchrana Lilandgarie
Michaela burdová

Všichni tyto knihy znáte,znáte na ně můj názor,který pořád platí,ale opravdu mě změnily.A tím pádem asi i můj život...


Vaše Neara(jestli si toho někdo nevšiml,tak mám přezdívku po hlavních postavách z KM a PJ-tu přezdívku zkátila Majkí :D)

Další články


Kam dál