Březen 2012

Na stopě kořisti

31. března 2012 v 19:02 | Aranis |  Elfská bojovnice
Už zase nám utekli a to byli na koních.To není možné.Pán bude zuřit.Měli sice strašně rychlé koně.Zvlášť ta klisna.
Na té seděla ta holka.Jak je to možné!!!Vběhli do lesa,tam kde je nemáme šanci najít a oni to ví.Dobře to ví.Teď se nám nejspíše smějí jak jsme hloupí,že jsme je nechali zdrhnout anižš by jsme se za nimy vrhli.Ale co,jen ať se smějí.Tentokrát je nenechám utéct.Pojedu za nimi a klidně tu holku servu z koně holýma rukama.Ať se děje,co se děje.Ale vypadala jako bojovnice.Uměla totiž perfektně jezdit na koni a k tomu všemu měla u sebe meč,luk a toulec se šípy.Navíc měla vše bojovné oblečení i vybavení v modré a bílé barvě.A ten kluk.O tom není třeba mluvit.Arcalo říkal,že je nejlepší válečník jakého kdy poznal.Že jde na něhoj vyzrát jen lstí a momentu překvapení.No jo,hlavněnám teď nesmí utéct.

,,Pane,pojedeme tedy za nimi?''otázal se velitel vojsk Ienových Restailon.
,,Ano,mají sice velký náskok,ale určitě teď nejedou na koni.Podle mého mínění jsou tak uprostřed lesa.Nasedat.Jsme na stopě kořisti,''odpověděl Ien už uvězněný ve svých myšlenkách.

,,Fallione,myslíš,že pojedou za námi?''otázala se mě Cali'en.
,,Ano,lord Ien se tak snadno nevzdává.Zrovna jsou podle mě tak na začátku lesa,''odpověděl jsem úplně klidně,ale Cali'en se okamžitě vyděsila.
,,Tak to bychom měli vyjet taky.Honem.Aliien pojeď za mnou prosím,musíme vyjet,''začala okamžitě organizovat a volat na tu krásnou rychlou,silnou a vytrvalou klisnu.
,,Dobře,ale musíš se uklidnit,''zazubil jsem se na ni.
,,Lotiéle,poběž za mnou trochu si poklušeme,co tomu říkáš,''zavolal jsem vesele na Lotiéla.
,,Allien je osedlaná a jak vidím Lotiél už taky.Dáme si závod?''zavolala Cali'en na mě nadšeně.
,,Na konec lesa,poslední nese zásoby a odsedlává koně.Platí?''řekl jsem.
,,Výzva?''
,,Ano.''
,,Na tři.Tři.Dva.Jedna.Teď,''a sotva to dořekla a nasedla,podlídla Allien k lehkému klusu.
Já s Lotiélem vyrazil za ním.Jak jsem se ale stihl přesvědčit Allien by udělala pro ni všechno.Umřela by pro ni vyčerpáním.Jsou si hodně podobné.Obě mají tak láskyplnné a mírumilovné oči.Obě milují přírodu a Arínii.Obě dvě jsou rychlé,mrštné,vytrvalé a mají bojovný um.Jedna by pro tu druhou zemřela a obráceně.Navzájem se milují.Miluju já Lotiéla?Ano mám ho velice rád.I on by pro mě zemřel.Jak jsem stihl zjistit má velice podobnou povahu jako já.Ano mám ho rád.
,,Vypadá to,že budeš odsedlávat!''křikla na mě Cali'en zepředu a vytrhla mě tím z úvah.
,,No,to bych ne....''zbytek jsem nestihl dořict,protože těsně klem mé hlavy proletěl otrávený šíp.
,,Pozor!!!''vykřikl jsem a pobídl jsem Lotiéla.
,,Já jsem je slyšela,neboj se o mě,Allien mě zachrání!''vykřikla,ale přesto byl v jejím hlasu slyšet strach.
,,Vzdejte se,nemáte proti nám šanci,jsme v převaze,''řekl s lidovým klidem lord Ien.
,,O tom pochybuju,''vykřikla Cali'en a pobídla Allien.Ta jako vycítila Cali'enin starch a vyrazila dopředu s takovou rychlostí co jsem ještě nikdy neviděl,jako by letěly.Lotiél však vyrazil za nimi,byli jsme jim docela blízko,i když jsem věděl,že je předhonit nedokážeme, a vtom kolem mě proletěl šíp a Cali'en vykřikla.Z levého ramena jí trčel dlouhý šíp.
,,Nepadej,vzpamatuj se a drž se jen v sedle,sice tě nedoženu,ale jsem za tebou,''křičel jsem zoufale.
Ne,nesmí se jí nic stát.Je nadějí celé Arínie.Ale bojíš se o ni i z jiného důvodu,viď?Ne.Ale ano.Ne,teda ...
Z myšlenek mě protrhl Cali'enin výkřik.Spadla z koně.Allien okamžitě zastavila a Lotiél taky.Okamžitě jsem seskočil z koně a poklekl ke Cali'en.Vypadala jako by spala.Otrávený šíp,jed je umělý spánek,blesklo mi hlavou.Dal jsem jí do sedle Lotiéla před sebe.Vyrazili jsme z lesa tryskem.Allien za námi,za chvíly nás předhonila a potom zpomalila,aby jela s námi ve stejném kroku.
Proletěli jsme loukou do dalšího lesa.Tam jsme,ale zahnuli do prava.Před námi se objevila záchrana.Skála a uvnitř jeskyně.
Proklusali jsme do jeskyně,kde jsem sesedl z koně.Potom jsem vzal opatrně Cali'en do náruče a položil jí na zem vystlanou mechem.Teď musím jen počkat až se probere.
Tento les budeme muset objet.Ale i tak nám lidé budou pořád na stopě.Jak na stopě kořisti.

Uprostřed lesa

31. března 2012 v 15:11 | Aranis
Země se najednou začala otřásat a do města vtrhli lidé.Začali bez slitování podřezávat hrdla nevinným elfům.Nejlepší bojovníci začali šermovat a občas někaho zabili.Lidé však byli v přesile.Malé děti začali utíkat,ale lidé byli přece jenom rychlejší.Jen co je dohonili,bez slitování je zabili.Ale elfy od 30 do 300 let začali chytat a svazovat jako otroky pro svého pána.Fallion na to koukal neschopný se pohnout.Najednou se probral a začal volat svou matku,otce,bratra a malou sestřičku.
V tom ho uviděl.Arcala.Normálně by proti němu vyrazil,ale teď musel najít svou rodinu.A vtom uviděl otce.Byl to velmi zručný šermíř,už se chystal k vítěznému zásahu,ale střelila do něj mocná světelná rána.Jediní elfové,kteří ovládádají kouzelnou moc je královská rodina,blesklo mu hlavou.Když se ale chystal vydat otci pomoct,člověk ho propíchl skrz na skrz.
Otec se s vytřeštěnýma očima zhroutil na zem a z úst mu inkl poslední vzdech.Rozběhl se za ním,ale sám temný vládcemu zastoupil cestu.Sotva pozvedl meč proti němu zatmělo se mu před očima a zhroutil se na zem.Poslední co spatřil bylo to jak se k němu sbíhají lidé a začínají ho svazovat.

Fallion se s trhnutím probudil.Nechtěl to vidět a přesto se mu to stále vrací.Už zase.Chtěl na to zapomenout,ale jde zapomenout na vlastní rodinu?Jde to?Cali'en už se ho ptala co se stalo s elfy z její rodné vesnice.Ale ona měla štěstí.Ona ano.


Útěk na život a na smrt

31. března 2012 v 9:47 | Aranis |  Elfská bojovnice
Hlasy se rozléhaly po celé místnosti,ale já je slyšela jako ze vzdáleného světa.Snažila jsem se upamatovat co se stalo.Pokusila jsem se zvednout hlavu a vtom mě ochromila ostrá bolest v zátylku.Okamžitě ke mně přiskočil Fallion.
,,Cali'en není ti nic?Jsi už v pořádku?''ptal se ustaraně.
,,Ne,ale myslím,že jsem se kapku nestačila ubránit co?''odpověděla jsem zesláble.
,,Byla jsi vyděšená a zaskočená z toho co jsem ti řekl,to se dá omluvit a navíc,když k tomu připočtu fakt,že se na nás vyřítila v přesila pětice kyrlaxinů,tak se není čemu divit.Kolik lidí by stihlo okamžitě se vžít do své role bojovníka?''
,,Stejně jsem byla vycvičená jako bojovnice a měla bych rychle reagovat,''řekla jsem na to zahambeně ze svých vlastních nedostatků.
,,Tobě něco vysvětlovat je jak házet na stěnu hrách nebo jak se to říká,''řekl s úsměvem.
,,Poslední dobou se čím dál více směješ,mimochodem kde to vlastně jsem?''No to ses tedy brzy zeptala Cali'en,vždyť ani nevíš komu vděčíš za život.,pomyslela jsem si trpce.
,,V nejbližším domě na kraji města,když ses rozhodla upadnout do bezvědomí vzal jsem si tě do náruče a běžel jsem s tebou do Arcalima,''prohodil s úsměvem.
,,Aha,''zmohla jsem se sotva na to,protože jsem právě zjistila,že mě moje tajná láska měla v náručí.Jaké to asi bylo?Proč jsem jen byla v bezvědomí?A proč jsem nestihla zareagovat na jak se na mě vrhli kyrlaxini?Proč jsem se jen nehala omráčit?VRR,nejraadši bych si za to nafackovala.Ach jo....Vždyť mě zná jako bojovnici,kterou nikdo neporazí ani nezaskočí a zatím mě musel tahat z každé bryndy.Achich ouvej....
,,Jsi v pořádku,nějak si se zamyslela,''zeptal se mě se starostí v hlase.
,,Ano.Mimochodem půjdeme dál,myslím,teda jak jsi říkal,že mě Arcalo chce tak už po nás určitě vyslal pátrání,''řekla jsem ve snaze co nejrychleji odtud zmizet.A pak jsem vstala.
,,No,nojo tak už pudem,''procedil Fallion.
,,Super,už jsem se lekla,že tu budeme navždy,kde mám svoje zbraně?''lekla jsem se a začala hledat po prosvětleném pokoji.
,,Tady,''řekl a podal mi můj nádherný modrý meč a tmavě modrý luk s toulcem,ve kterém byly šípy s modrým pavým peřím.
,,Děkuju,''pronesla jsem s úsměvem, ,,jdeme si koupit ty koně a zásoby?''
,,Ano.''

Po chvíly jsme dorazili do stájí s nádhernými koňmi.,,Dobrý den,chtěli bychom si koupit dva koně,peněz máme dost,jaké jsou na prodej?''zavovala jsem po stáji s úsměvem.
,,Dobrý den,pěkně vítám slečinko,neznáme se?A vy pane také dobrý den,''začal muž zaskočeně mluvit,když nás uviděl s meči a luky.
,,Chtěli bychom dva koně se sedly i uzdami,sedlo nejlépe westernové.Jaké jsou na prodej?''zeptal se Fallion,který měl v hlase značnou znepokojenost.
,,Ano,jistě pane a krásná paní,koně jsou na prodej všechny,jen si račte vybrat,''řekl a pokračoval:,,Pokud hledáte vytrvalé a rychlé koně jsou tu jen tady ti dva.''A ukázal na krásného vraníka a přenádhernou klisnu palomino.Její pohled patřil pouze mě.Tak smutný,tak prosebný pohled jsem ještě nikdy neviděla,byl to pohled plný lásky a něhy,tak podobný mým očím.To rozhodlo.
,,Beru si prosím tu klisničku a westernové sedlo a uzdu prosím,''usmála jsem se.
,,Já si tedy beru toho vraníka,''dodal s úsměvem Fallion.
,,Dobrá to všechno tedy bude dohromady dělat 100 zlaťáků.''
,,Fíha,dobrá tak tady máte,''řekl Fallion a podal prodavači celý měšec.
,,Já vám tedy přinesu ty sedla a uzdy,''dodal rychle totálně vyvedený z míry prodavač,protože nečekal,že je vezmeme,tedy to tak aspoň vypadalo.
,,Pojď sem Allien,ty jseš krásná klisnička,''začala jsem se rozplývat zatímco Fallion pouze vzal Lotiéla a vyvedl ho ven.
,,Tady máte vše co jste chtěli a nashledanou,''řekl trpce prodavač koní,zřejmě proto,že přišel o své nejlepší a nejmilejší koně.
Vyvedli jsme tedy koně ven,kde jsme je osedlali a nauzdili.,,Nasedat,''řekl Fallion a vyjel poklusem pryč z města.
,,Holka,''řekla jsem ke klisně, ,,přece se nenecháme předhonit,že ne?''A co jsem do dořekla tak jsem vyjeva už cvalem za Fallionem.
,,Máme tě,''zakřičela jsem vesele a plácla jsem ho po rameni.
,,Pššt,slyším kyrlaxiny,poslouchej a jeď poklusem za mnou,''zašeptal mi do ucha.Normálně bych asi spadla pod jeho teplým dechem z koně,ale teď jsem dostala strach,z nich,z kyrlaxinů.Ale ne,teď se vystrašit nenechám,budu bojovat,neztrapním se před ním znovu.Ne ne ne.Pomylsela jsem si vyjela tiše za ním.
Najednou se za námi ozval hrůzostrašný řev,otočila jsem se.A málem se mi leknutím zastavilo srdce.Nejen,že tam byli kyrlaxinové,oni tam byli lidi a pátrali po někom,po mně,už zase.
,,Jsou za námi a vidí nás,''křikla jsem na Falliona.
,,Jedeme tryskem,''zavelel hlasitě Fallion a rozjel se.A já za ním.Za pár sekund Allien předhonila Lotiéla.Jemu se to však nelíbilo a vyrazil za námi.Lidé si nás už ale všimli a Vyrazili za námi.Allien a Lotiéla však už nikdo předhonit nemohl.
Jakmile jsme byli v půlce lesa mohli jsme vydýchaně slézt z koní a dát jim napít z blízkého potoka.poplácala Jsem Allien hrdě po krku.S ní jsem nedohonitelná.Ji mi museli seslat sami bohové.



Děj pokračuje

30. března 2012 v 21:51 | Aranis |  Elfská bojovnice
,,Cože?Ona vám utekla!Jistě,vždyť je s ní on!Moje drahá ztracená setřička vám proklouzla mezi prsty!A můj drahý zrádný
bývalý přítel jí pomáhá,co si to dovoluje?Bojovat proti nejmocnější bytosti světa!Jak se opovažuje!!!''křičel Arcalo jako smyslů zbavený.
,,Omlouvám se můj pane,ale nešlo je dohonit,vždyť jsou to elfové i ti nejlepší z nás(například já,pomyslel si Ien) to uznávájí,''pokusil se pána uklidnit Ien.
,,Vždyť jsem tě vytáhl z vězení a tak se mi odvděčuješ?,moc spokojený s tebou nejsem,ve válce jsi byl lepší mnohem lepší.Ale nevadí,však my je dostaneme.Tebe však čeká trest,víš že jsem nemilosrdný a rád se dívám na bolest druhých,''pokračoval Arcalo.
,,Ano pane,''odpověděl Ien,avšak věděl,že ho tím naštvě.
,,A tak bych řekl,že 20 ran ohnivým bičem by mělo stačit.''
Ale Ient na Arcala vytřeštil pouze oči s čirým děsem.Vždyť se nebude moct hnout a on to věděl a Ient zase věděl,že ho Arcal vyšle hledat tu holku s tím klukem,on ale chce hlavně svou sestru.Věděl,že pokud mu ji přivede,Ariníe padne do rukou čistáho zla.Samotného ryzího zla.Otřásl se nad tou představou.Proč ho vlastně posluchá?Protože mě vysvobodil z cely,kam mě uvrhli jeho rodiče.Poprvé v životě pochyboval o tom jestli dělá správnou věc.

,,Myslíš si fakt,že dokážu svého bratra,o kterém ani nevím,porazit mocí,o které nemám ani potuchy?''
,,Právě proto tě tak hledá.Jeho jediná slabina,je ta pokud mu ukradneš jeho čisté a pravé srdce,které ještě jako malý chlapec ukryl do bezpečí.On a já jsme jediní,kdo ví kam,''odvětil Fallion.
,,Jak to všechno víš?''divila jsem se.
,,Protože jsem byl jeho přítel,''slovo přítel však skoro vyplivl.
Vyvalila jsem na něho oči v čirém děsu.
,,Cože jsi byl,''vyjekla jsem.
,,Přítel,bohužel,ale velmi toho lituju,''usmál se.
,,Ale proč jsi tady?Na straně dobra?''divila jsem se.
,,Protože mi zabil celou rodinu a když mě na jeho hrad přivedli jeho poskoci mi tam začernil duši,''odvětil se smutkem v hlase.
,,Ježiši to je mi líto,promiň,''rozesmutnila jsem se.
,,Nemohlas to vědět,''odvětil s úsměvem.
,,No ale to ne není to jedno,''snažila jsem se mu to vymluvit.
,,Už nesmutni já se s tím smířil,nepomůžeš jim a nesmutni nesluší ti to,teda až na tvoje oči jsou roztomilé,''uculil se.
,,Dobrá tek tedy jiné téma hovoru.Kam to vlastně míříme?''zeptala jsem se ve snaze odsranit jeho smutek,protože to že se s tím smířil určitě nebyla pravda.
,,Míříme k pobřeží moře na jih k lordu Luenovi a lady Miliend.Lady ti řekne vše co musíš vědět a pomůže ti v sobě objevit moc,která ti ukáže jaké věci potřebuješ k tomu abys bratra porazila.A pak se tedy uvidí,''řekl.
,,Aha,mimochodem koupíme si koně nebo půjdeme pěšky?''
,,Koně,kousek od tud je vělké městi Arcalimoe,kde si opatříme zásoby na cestu a dva koně.''
,,A..,''
Zbytek jsem nestihla doříct protože mě přerušil s tím ať už jsem zticha.Najednou na nás vyrazila pětice kyrlaxinů a obklíčili nás.
Co budeme dělat?blesklo mi hlavou.Je neporazíme.
V tom mě ochromila tupá bolest v zátylku,poslední co jsem spatřila byl Fallion,který zabil posledního kyrlaxina a poklekl ke mně.
,,Ne,hlavně ať není mrtvá,vždyť jí.....''zašeptal,ale zbytek jsem neslyšela,protože jsem upadla do bezvědomí.

Jak to všechno začalo

30. března 2012 v 19:16 | Aranis |  Elfská bojovnice
Už odmala se učila bojovat. Měla talent. Matka s otcem jí to vždycky říkali. Ve vesnici neexistovala dívka, která by se jí vyrovnala a ani žádný chlapec. Až na jednoho, toho který měl havraní tmou protkané vlasy a chladné jasnou modří probarvené oči. Byl vysoký. Je však lehký jako laň a silný jako lev a má svaly jako nikdo na zemi. Byl nejlepší a on to věděl, chodil už jako mladý do válek s temným pánem. I ona však byla velmi hezká, měla taká havraní vlasy, ale něžné modré oči plné něhy a lásky ke všemu živému na světě. Tedy až na…….
Už dlouhou, velmi dlouhou dobu se ujal vlády krutý vládce. Poslední nástupce královské krve. V Arínii žila před mnoha lety královská rodina, všichni byli velice hodní a svou zemi milovali. Poslední královský pár, královna Ariela a král Wie neměli dlouhou dobu žádné děti a až po velice dlouhém čase se jim narodil syn a po něm za 25 let krásná dcera. Když byl malý nic ho nebavilo a nikoho neměl až na rodiče rád. Až jednou se v Arínii objevily první známky zla. Přišli lidé, kteří se pokusili tuto krásnou zemi získat násilím, královi a královně a ostatním elfům z celé elfské země (a že jich nebylo málo) se však zemi podařilo ubránit. Avšak za strašný následek, ztratila se jim jejich milovaná dcera ,které byly dva roky. Říká se, že jí v lese sežrali vlci nebo jiná zvěř. Podařilo se jim zajmout lidského vůdce, lorda Ienala a potom ho ztrestat. Jejich malý synek Alcaro to spolu s rodiči viděl.
Ariela a Wien se velice zhrozili, když viděli, že se jejich malý jediný syn v Ienovo ztrestání vyžívá. Od té doby měl zakázáno vidět cokoliv, co se týkalo zla. Alcaro na jejich domluvy nedbal a jakmile jeho rodiče zemřeli, usedl na trůn a začali doby jeho strašné krutovlády. Říkalo se, že když jeho rodiče zemřeli žalem nad svým krutým synem vyřkli proroctví. A to, že jediný kdo ho může zastavit je právoplatná dědička trůnu. Ta jediná má totiž v sobě moc, díky které se mu může vyrovnat.

II.

Černé havraní vlasy měla zapletené do copu a cvičila. Střílela z luku a moc se nesoustředila, protože se právě dozvěděla, že Alcaro osvobodil lidi(především lorda Ienala,který slouží teď jeho vůli) a povolal síly temnot. V tom jí vyrušil z myšlenek známý hlas, patřil Faillonovi. V elfštině toto jméno znamená podobný bohu a jeho to dokonale vystihlo. Právě volal na své kamarády jestli nechtějí jít k řece. Chtěla by jít také, ale připadala by si uboze, kdyby ji tam s kamarádkami našli. Nechtěla se před ním ztrapnit. Většinou se před ním chovala jako bojovnice, ale častokrát jí našel jako jí,jako něžnou lásku míromilovnou dívku. Velmi jí však svým hlasem vylekal. A v tom se to stalo. Celou zemí se pronesl mocný výbuch a do vesnice se začaly proudit příšery podobné kyrlaxinům. Cali'en se leknutím zastavilo srdce, tentokrát strachem. Protože s těmi příšerami sem začali na koních přijíždět lidé. A jakmile jí spatřili a otočili se a někdo zařval: ,,Sem, už princeznu vidím.'' A v tom se k ní začali hromadit lidi a kyrlaxini. Najednou před ní skočil Fallion, otočil se na ni, popadl ji za ruce a už jí táhl z vesnice pryč.
Začala jsem utíkat a on se mnou. ,,Vysvětlím ti to v lese,tady nejsi v bezpečí,''řekl jen. Právě včas jsme dorazili do lesa, ale ještě nebyl konec, na kraji lesa jsme totiž byli velmi snadný cíl. Dali jsme se znovu do běhu. Pořád jsem se ohlížela dozadu, ale nikdo za námi neběžel.
,,Jsi v pořádku?'' otázal se Fallion ledovým hlasem, ale led nebyl jedinou věcí, kterou v hlase spatřila. Byl tam opravdový strach, strach o ni. O Cali'en.
,,Ano, ale proč šli ke mně? Koho mysleli tou princeznou a proč…''
,,Hledali tě, protože ty jsi ta princezna a Alcaro tě chce zničit, aby mu už nikdo nebránil v nároku na trůn, a aby získal neomezenou moc, kterou jsi zdědila ty, ne on ale ty! Protože jedině ty ho můžeš zničit a osvobodit zemi od jeho krutovlády!'' přerušil jí.
,,COŽE?!??zírala na něho svýma bledě modrýma očima.
,,Je to pravda a nekoukej tak na mě, nesluší ti to,'' uculil se.
Tak teď jsem zírala ještě víc! On a culit se a ještě k tomu na mě. A to jsem myslela, že jsem právě prožila nejhorší den svého života, protože mě Fallion skoro unesl z mé rodné vesnice a právě jsem zjistila, že to mám být právě já kdo má tu moc zničit nejmocnější bytost světa. A ke všemu se na mě moje tajná láska culí a říká mi, že mi nesluší, když na něj ta zírám. Jako bych právě prožila nejhorší noční můru co mě může potkat a zároveň nejkrásnější sen na světě. Bohužel a hurá není to pouhý sen, ale tvrdá realita.



Konec první kapitoly.

Aranis,12 let

Omlouvám se

30. března 2012 v 19:15 | Aranis
Omlouvám se,že jsem tu tak dlouho nebyla.
Aranis,12 let