Duben 2012

Obrázky k elfské bojovnici

22. dubna 2012 v 16:11 | Aranis |  Elfská bojovnice
Ahoj,jakmile budu moct tak naskenuju na počítač pár obrázků k elfské bojovnici.Nakreslila jsem je sama,tak doufám,že se vám budou líbit.
Aranis

Vězni?

10. dubna 2012 v 17:51 | Aranis |  Elfská bojovnice
Je konec,bleklo mi hlavou.Zrovna mě se spícím Faillonem svazovali.On odešel.Nenávidím ho,stejně jako svého bratra.Toho jsem však nikdy neviděla.Arcala.Prý zuří.A bude s Ientem ještě víc,jakmile se nám podaří utéct.V noci.Až budou všichni spát.Pokud se za námi vydají dva tři lidi.Dokážeme je zabít.Faillon je neuvěřitělně rychlý a já jsem taky dost dobrá bojovnice.
Faillon to taky říkává.Ach Faillone,vzbuď se už.když jsem se od něho dozvěděla,že býval Arcalův přítel,vyrazil mi tím dech.Myslela jsem,že je to jen knižní přirovnání.Nebylo.Doopravdy jsem zalapala po dechu.Z myšlenek mě probudila Ientova slova.
,,Tak co holubičko.Jak se ti tu s námi líbí,''zašvitořil a usmál se falešným,jízlivým úsměvem.
Jen jsem ho probodla nenávistným pohledem.
,,Ale copak.Tolik nenávisti v tak líbezné tvářičce.No no no.''
Pouze jsem od něho odvrátila zrak.
,,Tak fajn,když to chceš takhle,''pokrčil rameny a odešel.
,,Rozvažte jí nohy,Faillon spí.Bez něho nikam nepůjde,''dodal ještě.
Já jsem zatím spřádala plány k útěku.Jen co se Faillon probudí.

,,Faillone,probuď se,všichni už spí.Prosím,''prosila jsem ho úpěnlivě.
,,Co,co se děje?''začal se trochu hlasitě nenápadně ptát.
,,Pššt,jsme u Ienta v táboře.Všichni lidé spí.Musíme utéct.''
,,Chápu.Jen...kde jsou koně?''
,,Támhle,''ukázala jsem ke stromům s koňmi, ,,zbraně máme u sebe.Jeden člověk je na stráži,ale toho lehce přepereme.Horší bude rozruch,''šeptala jsem vyprahlími rty.
,,Ale jsme svázaní,''dodala jsem smutně.
,,Klid.Já tě rozvážu a ty potom mě.Ty se pak vydáš pro koně a já se vrhnu ze zadu na toho člověka.Jsme elfové.Mnohem lehčí a tišší.A když mu zakryju rukama ústa ani nevykřikne.Platí?''zašeptal náš plán.
,,Ok,jdeme na to,''řekla jsem a podala mu ruce,aby mi je rozvázal.Za chvíly jsme byli volní.Kývli jsme potichu na sebe.¨
Potichu jsem se rozeběhla ke koním.Faillon ke hlídajícímu člověku,měl to jednodušší,protože člověk spal.Jenmu dal na ústa roubík a svázal mu ruce.
,,Rychle,''šeptal na mě.
,,Hotovo.Nasedat,''řekla jsem a Allien vyjela lehkým a hlavně tichým klusem pryč.Pryč od lidí.Pryč od něho.Lotiél se vydal za námi.Copak to bude tak jednoduché?Vtom se za námi ozval poplašný roh.Od nich.Od lidí.
Najednou moje bystré elfské uši zachytily vzdálený zvuk.Zněl jako velice rychlí trysk koně.
Jako spása z nebes se před námi objevil konec lesa.Záchrana.Pobídla jsem Allien.Lotiél vyrazil za námi.Allien však byla jako střela.Když se rozběhla nikdo kromě mě a jí samé ji nezastavil.A v tom okamžiku jsme byli venku z Veanského lesa.A před námi se rozprostíralo obrovské elfské město Laitaně.Naše záchrana.Prohledat celé město by samotným elfům trvalo nesnesitelně dlouho.A lidem ještě déle.Když si najdeme dobrou skrýš,tak se jim určitě vyhneme.Ale kde?
,,Kde se schováme?''křikla jsem na Faillona a zpomaliva Allien,aby s nimi srovnala krok.
,,Koně schováme do nějakého hřebčína a my se schováme v některém z domů na začátku města.Tak je oklameme.Jen musíme najít ten..Už ho vidím přidej,''šeptal.
Allien a já jsme je asi po dvou sekundách předběhli.Dojeli jsme to hřebčína,rychle schovali koně,zaplatili za chvíly ubytování a běželi zaklepat na nějaké z dveří.někdo zrovna otevíral dveře.Máme štěstí,chtěla jsem zavýsknout,ale naštěstí se ovládla.
,,Dobrý den,můžeme se u vás v domě prosím na chvíly schovat?Prosím?!''žadonila jsem úpěnlivě.
,Ale proč..''ptala se oslovená žena nechápavě.
,,Vysvětlíme vám to uvnitř,prosím,''zaprosila jsem zoufale,protože jsem uslyšela Ienta.Poslechla.Pustila nás dál.Už už jsem si chtěla oddychnout,když jsem v tom uviděla lebky.Elfské lebky!Panebože!!!Co budeme dělat?Honem pryč!
Faillon si toho taky všiml a začal opatrně se mnou couvat.Jakmile jsme byli venku ze dveří dali jsme se na útěk.Zaklepali jsme o pár dveří dál.Tam nás konečně pustili dovnitř.
Bázlivě jsem se rozhlídla po domě.Nic všude čisto.Krásný domeček.Uff...
,,Mohl bych vás poprosit o vysvětlení?''optal se zřejmě pán domu.
A tak jsme se pustili do dlouhého a úlevného vysvětlování.A vtom nás z něho probralo zaklepání,ne bušení na dveře.IENT.
,,Můžete nás prosím schovat?''zaprosila jsem a vrhla na muže doslova psí pohled.
Muž, jelikož pochopil kdo jsme a co děláme,nás tedy pustil do sklepa,který měl utajené a skoro neviditelné dveře.Sotva jsme se schovali,do dveřích vrazil Ient a hlavně lidé.Začali celý dům prohledát.Za nějakou dobu odešli a my jsme vylezli ven.
Konečně jsme si mohli pořádně oddychnout,protože jsme viděli jak Ient vyjíždí z města.Rozloučili jsme se i s se srdečným poděkováním a vyrazili do hřebčína pro Allien a Lotiéla.Jakmile jsme nasedli na koně,pocítili jsme úlevu.
Poklusem jsme vyrazili z obrovského města do hlavního cíle.Hlavního a nějvětšího sídla elfů.Korien.

V nouzi

8. dubna 2012 v 14:59 | Aranis |  Elfská bojovnice
Spí už dvě hodiny.Musím ji vzbudit,ale co se bude dít potom?Jak se bude chovat?Tolik otázek a žádné odpovědi.
Musím ji vzbudit,jinak je šance,že nás tu objeví.Nebo nějaký mědvěd,cokoliv.Calie'en je,ale skvělá bojovnice.Lepší jsem nikdy neviděl.Cali'en.
Rozhodl se,vzbudí ji. ale je to velké riziko.
,,Cali'en,vstávej,musíme jet.''
Cali'en sebou jenou cukla.
,,CALI'EN!!!''křikl jsem na ni.
,,Co je,co se stalo.Poslední na co si vzpomínám,je pád z koně,''začala mluvit nachápavě.
,,Klid,už je vše v pořádku.Nic se neděje,''začal ji Faillon uklidňovat.
,,Ale,ale musíme pryč,co když nás najdou,potom bude konec,''začala panikařit,jak bylo jejím zvykem.
,,To máš sice pravdu,ale ted se musíš trochu najíst.Uklidni se.Nic se nestane.Prohledat by jim trvalo zatraceně dlouho.
Navíc jsme na ně vyzráli,protože jsme nešli doprostřed lesa,ale zahli jsme doprava.Klid.Tu máš,''řekl jsem a podal jí měseč s vodou a elfský chleba.
Nic neřekla,pouze se dlouze napila.Bylo na ní však vidět,že chce co nejdřív vyrazit.
,,Ok,jsem silná.Jedeme.''
A tak jsme vyjeli.
,,Musíme objet les,jinak bychom na ně mohli narazit.Bude to však delší cesta,''řekl jsem a nasedl na Lotiéla.
Dobře,schválně jestli nás doženeš,křikla zvesela a nasedla na Allien.
,,O to se klidně vsadím,''řekl jsem,ale nedělal jsem si velké naděje.Allien a Cali'en by spolu nikdo nedohnal a to i kdyby měli nejrychlejší koně světa.
,,Vsaď se,že budeš odsedlávat koně!''řekla a vyjela poklusem z lesa.
,,To spíš ty,ne?''zvolal jsem a také pobídl Lotiéla.
Allien se však rozjela tryskem.Než jsem se nadál byli z lesa pryč.Čekali na nás.
,,Smůla,''vykřikla vesele Cali'en když jsme k nim dojeli.¨
,,Čekáš dlouho?''zeptal jsem se jízlivě.
,,Ani ne,sotva pár minut.Ale u vás je to normální.Loudalové!''odpověděla na stejnou notu.
,,Fajn,ale teď musíme potichu a klusem.Nechceme přece aby nás objevili,''řekl jsem už zcela vážně.Po dobře míněné jízlivosti nebylo ani stopy.
,,Ok,''řekla a vyjela.
Já jsem radši už nic neříkal,protože to nemělo cenu a museli jsme jet v naprosté tichosti.
A tak jsme jeli oklikou,v naprosté tichosti a nervozitě.

,,Zase nám utekli generále a teď se spolu nejspíše smějí.Jak je to možné?!Vždyť ta holka byla zasažena šípem.Vtom šípu byl jed.Okamžitě každého uspal.Tu holku,ale ne.Ona je velmi silná.Tady se projevila její vntřní síla a vyrovnanost.A především její moc.Pravá a nefalšovaná moc.Ale dobrá.Ta holka má v srdci více dobra než všichni z nás dohromady.
Vrr...,''křičel jako na lesy Ient, ,,vždyť jsme uprostřed lesa.Už dávno bychom na ně měli narazit.Ale ne.My ne.Museli se na začátku lesa vydat doprava nebo doleva.A teď určitě objíždějí les.Jinak by na nás museli narazit.Vrr....To není m ožné.Já ji rozsápu holýma rukama.Ale je jí škoda,že tak pěkná tvářička musí umřít.Škoda,velká škoda.''
,,Pane?Pojedeme za nimi ven z lesa?''otázal se mě generál Orlan.
,,Ano,''řekl jsem rozhodně.
,,Pane,promiňte,že vás zase obtěžuji,ale budeme si na ně muset počkat na druhém konci lesa.Kdybychom jeli zpátky tak se zdržíme a nedoženeme je.Byli by pořád asi tak kilometr před námi,''řekl Orlan.
,,Dobře a už mě neobtěžujte,musím přemýšlet.Za pět minut ať jsou všichni na koních a připraveni vyjet,''uzavřel jsem debatu.
,,Pane,promiňte,že vás obtěžuji,ale vyjedeme.HNED,''řekl Orlan klidně hlasem,který nepřipouštěl námitky.
,,Co si to dovoluješ,mluvit se svým pánem takto?A navíc proč?!''křikl jsem rozzuřeně.
,,Vidím je,jsou tam.Stačí se podívat."
,,To si děláte....,no vážně!JEDEME!!!''křikl jsem s nově nabitou sebedůvěrou.

,,Faillone!Musíme jet,vidím je.Jedou cvalem lesem přímo k nám!''řekla jsem Faillonovi z koňského hřbetu.
,,COŽE?No opravdu.Musíme jet tryskem!Teď!!!''
A tak jsme se rozjeli.A pěkně rychlým tryskem.Nikdo nás nemohl dohnat.Ani s nejrychlejšími koňmi světa.
Allien je totiž ten nejrychlejší kůň na světě.Teď jsem si byla stoprocentně jistá.A vtom se to stalo.
Vzduch proťal výkřik.Faillon.Allien jako by vycítila můj strach o něj.Poslušně,bez jakhokoliv pokynu se obrátila a přicválala k Lotélovi.Faillon ležel na zemi.Okamžitě jsem seskočila z koně a shýbla se pro něho.Z ramene mu trčel otrávený šíp.
Spal.Přesně jako já.
,,Tak tě mám.Konečně,''ozvalo se nade mnou.Vzhédla jsem.Ani jsem nemusela.Věděla jsem,že to je on.Ient.Byli moc blízko.Nestačila bych ho vzít a nasednout s ním na Allien.Nestihla.Přesto jsem doufala.
,,Svažte ji,ať se zbytečně nevzpírá.NESMÍ UTÉCT!poslední dvě slova pronesl jako rozkaz.
,,Dobře,''odpověděli jako loutky lidi.Najednou nám nikdo nevěnoval pozornost.Zvedla jsem se a nasedl s Faillonem na Allien.Allien vycítila a můj strach a chystala se rozběhnout.
,,Jedeš někam?zeptal se mě jízlivě Ient.
Probodla jsem ho nenávistným pohledem.
,No tak,tolik nenávisti,vždyť jsem ti ještě nic neudělal,''a sám se tomu ubohému vtipu zasmál.
,,Svázat a koně přivažte k našem.Ta klisna je velice rychlá,''dodal a vtom se na mě a spícího Faillona vrhli lidi.
Je konec,problesklo mi hlavou.