Jiná

10. září 2012 v 16:30 | Aranis |  Duhová láska
Světle hnědé vlasy měla sepnuté ve vysokém ohonu.Pár pramínků jí spadalo přes oči.Ty byly zvláštní..V tyrkysovém odstínu se blýskaly všechny barvy duhy.Na milé tváři tváři jí jemné růžové rty vykouzlily každodenní úsměv.Modrý korzetový vršek obenínal celý trup.Od bílých zvonových rukávů se odráželo odpolední slunce.Tmavě modré kalhoty se stahovaly páskem,jimž dominovaly smetanově bílé,po kolena vysoké,kozačky,v nichž držela meč.Po vysokém čele jí stékal pot.Ruce se jí třásly.Nohy se jí podlamovaly.V hlavě jí divoce třeštělo.Snažila se po souboji nabrat dech.Teď ji však čekal další.Všichni museli trénovat.Všichni...dokonce i děti.Blížila se staronová válka,na nichž museli být připraveni všichni.Bez vyjímek.Ona však chtěla pomoci nejvíce.Bude bojovat proti červeným elfům.Kdykoli-v si jen na ně vzpomněla,zavládl v ní vztek.Nemohla jim odpustit.Za to co jí udělali.Zničili jí život.Udělali z ní sirotka.Už tak byla jiná.Lišila se od vodních elfů v mnoha věcech.Vtom jak vypadala,jak se chovala,jak bojovala...Jako jediná uměla čarovat.Měla moc.A nejen s vodou,ale i s ostatními živly.Nebyla stejná.Samota...to slovo se stalo její podstatou...živlem,který ji nikdy neopustí.Stejně jako voda.Vzpomněla si na ten den.Ten,kdy zjistila,že je jiná,že má v sobě něco víc,než ostatní vodní elfové.
Seděla u břehu moře.U ní se pásl její ochočený divoký kůň.Byl bleděmodrý a jeho zajímavé duhové oči lemovala hříva černá jako uhel zbarvená.Ocas ve stejné barvě.Navzájem se doplňovali...povahou.On byl nespoutaný,naopak ona byla spíše klidnější povahy.Liohnel...už kvůli němu musela bojovat.Ztratila nejen rodiče u červených,ale také jeho.Z útesu,kde byl i Liohnel,si máchala holá chodidla.Modré slzy jí stékaly po tváři a jako déšť spadaly do moře.Najednou jí podklouzla noha a s výkřikem se zřítila do moře.Dýchat směla.Vždy,když se vodní elfové ponořili do vody,vytvořili se jim žábry.Mohli poprosit vodu,aby jim pomohla,ale ona je nemusela vyslyšet,pokud sama nechtěla.Jí se však stal zázrak.Kolem jejího těla se vytvořila jaká-si ochranná kopule.Nějakou chvíli jí trvalo,než se probrala z šoku.Vystrčila hlavu z vody a zhluboka se nadechla.Žábry jí okamžitě zmizely.jednou rukou se chytla útesu a druhou přejela přes vodu.Ta se začala tpytit a zvedat.Jakmile vztyčila ruku,voda se kolem ní začala obtáčet a tryskala zároveň do všech stran.Pak spdla zpět.Teď už ji ovládat uměla.Dnes už ano...
Ta vzpomínka jí změnila život.Od té doby pro ni usilovali ostatní druhy elfů.Modří měli s ní po boku obrovskou výhodu.Proto ji chtěli dostat,a poslézle zajmout či zabít.Také proto musela trénovat více než ostatní.Musela,ale nechtěla.
,,Začněte,''vykřikl mistr.Nadskočila jsem leknutím.Můj protivník mé nevědomosti okamžitě využil,v mém případě zneužil.
Vyrazil proti mně a udělal prudký výpad.Já tam stála v naprostém šoku,meč jsem nestihla ani zvednout do obrany.Pak dopadla jeho smrtelná rána.A byla mířená proti mně...
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Anketa

Jak se vám líbila kapitolka?

Ano,těším se na další 60.9% (39)
Nevím,počkám a potom se rozhodnu 20.3% (13)
Ne 18.8% (12)

Komentáře

1 Majkelina Majkelina | Web | 10. září 2012 v 16:42 | Reagovat

Ahojky :)
Začínáš zajímavě. Až na to, že je tam strašně moc popisu a já preferuji děj. Jinak jsem zvědavá, co bude dál.
Majkí :)

2 Tonča Tonča | Web | 10. září 2012 v 18:11 | Reagovat

Zajímavé, těším se na pokračování

3 ariven ariven | Web | 10. září 2012 v 19:23 | Reagovat

Pěkná kapitola, jen mě trochu zarazil u posledních dvou odstavců přechod do ich formy. Ovšem jinak se mi kapitola opravdu líbila a těším sa na pokráčko ;-)

4 Amanda Amanda | Web | 12. září 2012 v 15:35 | Reagovat

Woooow, moc se mi to líbí. :D jsi skvělá pisatelka, hodně štestí a inspirace k dalším částím. :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama