Srpen 2013

Den 12.Kniha, která nejvíce připomíná tvůj život

24. srpna 2013 v 10:13 | Aranis |  30 days book challenge
Ahoj, toto je přednastavený článek,protože jak se znám nebudu mít moc času ani chutě,takže aby to tu zase nechcíplo :D

Co se týče tohoto tématu,nejsem z něj nadšená, i když je lepší než některé ostatní. Upřímně,která kniha se podopá vašemu životu? Mému teda žádná,takže, tady ode mne asi žádnou knihu neuvidíte :D

PS: přidána kapitola k DL :D

Den 11. Kniha od tvého oblíbeného autora

23. srpna 2013 v 21:52 | Aranis |  30 days book challenge
Ahoj, tak schválně koho teď překvapí,že když jsem si přečetla Pýchu a předsudek, zamilovala jsem se do knih od Jane Austenové. Má je strašně pěkné, i když někdo o nich říká,že jsou moc sladké, mě se líbí,ale jelikož si chci Pýchu a přesduek nechat na jiný den-alespoň doufám, tak sem dávám knihu...¨

Mansfieldské panství


Anotace

Mansfieldské panství má všechny potřebné atributy úspěšného románu - spletitý barvitý příběh plný plasticky vylíčených postav, vrcholící šťastným koncem. Hlavní hrdinka Fanny Priceová se v útlém věku ocitá jako chudá příbuzná na Mansfieldu v rodině své lépe situované tety a strýce. Venkovské sídlo žije svým vlastním rytmem a všedními událostmi, jež jsou v celospolečenském měřítku jistě zanedbatelné, ale pro aktéry příběhu vrcholně důležité - ať už je to ples, návštěva nebo něčí nemoc. Fanny dozrává v osobnost, která se i v prostředí sešněrovaném konvencemi dokáže držet svých zásad a ideálů, a proto získá lásku, v niž vlastně neměla doufat…

Můj názor

Tuto knihu mám velmi ráda, je hezká a má takový polonečekaný konec.Na jednu stranu mi vadí,že...ehm...já zapomněla,co jsem chtěla říct-chvíli počkejte,možná se k tomu později dostanu :D...
JO!Už asi vím,takže:...,že to bylo trošku podobné Pýše(tu jsem četla jako první) a bála jsem se, že bude mít stejný konec, což se tak naštěstí nestalo. A na druhou stranu je to velmi čtivě napsané a příběh s postavami je nádherný, Fanny jsem si velmi oblíbila, co se týče povahy :D, a knihu velmi doporučuji,i když kluci by v ní asi zálibu nenašli...


Vaše Aranis :D

11.kapitola 1/2

19. srpna 2013 v 16:41 | Aranis |  Duhová láska
Ahoj,takže po čtyřech pěti měsících další kapitola,takže pochybuji,že si ještě něco pamatujete. O prázdninách nemám vůbec čas nebo chuť, ale i tak tady máte tu kapitolu :D.


Vzbudilo ji polechtání teplých letních slunečních paprsků na tváři.S úsměvem otevřela oči.Tak radostně už dlouho nevstávala.V minulých dnech to bylo spíše samé utrpení,samá bázeň.Navíc spala vé svém domě,ve své posteli,ve svém domově a to ji nemohlo nic vynahradit.Cítila se v bezpečí.navíc tu sním byl on.najenou nechápala,proč na něj byla tak..............tak zlá.Vždyť jí už několikrát zachránil život a ona mu ani nepoděkovala.Tato krutá pravda už jen ji samotnou velmi zasáhla.A to si ji sama zavinila.Musím to napravit!Hned!Vyskočila z postele,do níž ani nevěděla,jak se dostala.Zžejmě ji tam přestala.Poté otevřela dveře pokoje a rozhlédla se.Náhle ji popadla panická hrůza.Nebyl tam.Snad ho nesebrali vojáci.Prosím je to ne!
Vyběhla z domu.Vtom si uvědomila,že na sobě má pouze korzet a kraťasy,je bez bot a rozcuhané vlasy jí jen dodávaly děsiví vzhled společně s velkými kruhy pod očima.Jenže teď neměla čas se upravovat.Na jejím vzhledu teď nezáleželo,musím najít Etroela.

Bosýma nohama došlapovala na kamenito-písčitou zem lemovanou čerstvě zelenou trávou,ještě pokrytou ranní rosou,a a kamennými domy,které byly zdobené elfskými vzory a s okny pokrytými květinami.Kolem každého domku se nacházela zahrada, v níž zurčil alespoň malý vodopád.Z toho získávali elfové životní energii.I přes vážnost situace se musela na chvíli zastavit a naslouchat přírodě.Dodalo jí trochu odvahy k dalšímu pátrání.
Pak ho uviděla.Seděla na hrádbách a v klidu se bavil s ostatními elfy.Kdyby věděli,co je zač,nedopadlo by to dobře.Vodní elfové byli příliš hrdí na to,aby přijmuli jiný názor,natož pravdu.Kdyby ho zajali,ztratili by tím naději na záchranu nejen oni ale i ostatní živočichové a elfové všech druhů.

Hlavně klid,uklidňovala sama sebe sebe a s úsměvem vykročila směrem k nim.
,,Etroeli? Můžu s tebou mluvit?'' zavolala na něj. Jenže ten, jakmile ji spatřil, vybuchl smíchy.Ostatní se k němu s radostí přidali. Snažila se zůstat klidná, věděla, že vypadá příšerně. Přesto si zachovala na jemných rtech úsměv, i když jí v očích bylo vidět, jak jí cloumá vzek.
,,Můžeš teda jít za mnou?'' zeptala se znovu a zvhlédla na hradby.
Etroel se přestal nahlas smát ,i když mu pobavený úsměv ze pusy nezmizel, a sekočil dolů.
,,Copak?'' zachechtal se.
,,To si neuvědomuješ, že by tě mohli odhalit?''
,,Klid,vždyť nic neví, byť ani netuší.''
,,Ale mohli by! Musíme si dávat pozor.''
,,Ty s tim naděláš,'' zakroutil očima.
Leinal na něho upřela své čistě modré oči, vekterých byla jasná prosba.
,,Etroeli,prosím,to opravdu není legrace. Oni by to nepochopili. A já nechci, abys skončil ve vazbě.''
,,Neboj se, dávám si pozor. Mají mě za tebe, jestli chápeš, co tím myslím. Dokonce si myslím, že z toho začínám modrat.''
,,Tohle není legrace,'' odsekla mu, i když ji to pobavilo.
,,Tak dobrá. Kam tedy jdeme?''
,,Musíme za Bernem.''
Pozvedl obočí::,, Ty chceš jí t za ochráncem brány do hlavního města vodních elfů v tomto stavu?''
V očích měl veliké pobavení.
,,Co?' Jasně že...'' zasekla se v půli věty. Potom si však uvědomila, jak vypadá. Konečně se upřímně usmále a jemně ho uhodila do paže.
,,Takže jdeme k tobě domů?''
,,Asi jo,'' zazubila se na něj a společně vykročili zpět.